Upřímně, rok 2020 stále ještě je a byl hodně náročný pro nás všechny. Nikdy bych neřekla, co se může stát a kdyby mi to někdo tvrdil, tak bych mu určitě nevěřila a snažila bych se mu to vyvrátit, ale je to tak, rok 2020 stál za úplný….byl psychicky náročný už od samého začátku a potom to kouzelné a časem radši zakázané slovo „Covid“ čili „korona“…přátelé opravdu jsme to přežili, už jsme na konci roku 2020 a myslím, že ne jen já, ale všichni doufáme, že ten další rok 2021 bude od samého začátku „in“, že jsme si to všichni už vybrali a čeká nás super 12 měsíců. Všem bych nám to přála a pevně v to věřím.
Takže směle a s úsměvem do tý 21 a pravou nohou…všem nám přeji kopu zdraví, jen to nejlepší, pozitivní myšlenky, super náladu a ať se nám všechno vyplní i ty předsevzetí, která si dáváme těsně po půlnoci 1.1. a když se probudíme, tak u novoroční snídaně je, po zralé úvaze, upravujeme.
„Před námi jsou lepší věci než ty, které jsme nechali za námi“
Když jsem si tak přemýšlela mezi tím vším, co jsme postupně prožívali, tak jsem si stanovila dlouhodobé cíle, které bych chtěla do konce tohoto nebo příštího roku splnit. Za prvé … radovat se z maličkostí, za druhé … radovat se z maličkostí, za třetí … radovat se z maličkostí. Ty se všechny povedly a určitě nejenom mně, že?
„Bohatý není ten, kdo má všechno, ale ten, kdo potřebuje málo, aby byl šťastný“
A potom ty další, taky důležité, jako ty předchozí… chtěla se jsem se s vámi podělit o naše zážitky, tak nějak se vypovídat, či spíše vypsat, a proto zkouším psát BLOG. V hlavě ho píši už více než 4 roky a ptáte se proč BLOG, no asi proto, že… Toho mám hodně, co chci napsat, chci to zkusit a budu doufat, že se vám to bude líbit a budete to číst. Předem díky, že to dočtete až do konce a když ano, tak komentujte – každý názor uvítám.
Takže díky díky díky…
A určitě ne poslední, ale pro mne hrozně důležitý cíl (který už mám v hlavě taky dost dlouho) a hlavně obrovská výzva…Půlmaraton – ano 21,0975 km. Vzdálenost jasná a čas, no někde jsem vyčetla, že časový limit pro půlmaraton jsou 3 hodiny, takže to beru. BLOG je právě spuštěn a půlmaraton…probíhá fáze tréninku a pokud vše půjde tak, jak má, tak bych to chtěla zvládnout do konce příštího roku…uvidíme… Mimochodem, Ota jde do této výzvy se mnou, vzdálenost stejná a čas, určitě kratší, než já 😩. Prý jsme ho do toho natlačila já, ale to samozřejmě není pravda, znáte mně, bylo to zcela nadšeně dobrovolné.
„Náš osud není ve hvězdách, ale je v nás“
Tak jdeme na to, stačí jen přejít na odkaz níže…a směle do mě 😉
Jak to všechno začalo ...
Tak už je to více jak sedm let co jsme proměnili Oťasův sen ve skutečnost a žijeme trochu, občas dost, dobrodružný život.....Číst dále
Tell us about your thoughtsWrite message